Line ups. Engl/ CZ Fronty.
I don’t like line ups. I never liked them and never will. When I see more than one or two people in front of me waiting to pay I break out in sweat and I often give up and leave the store. Obviously, without the shopping. I don’t like to wait in stores to try the clothes, I don’t like long lines on ski lifts and drive-thru? Forget that. I can trace the source of the problem to the time when we still, although not often, had to line up for some not readily available produce, clothes or seasonal fruit in former Czechoslovakia. I remember too well when my mum asked me to go to one store to line up before Christmas for clementines (mandarins), and she sent my dad for something else to a different store. After waiting for two hours for damn mandarins, I swore I’d never ate a mandarin again. When skiing with my dad as a kid, I used to wait and slipped in when dad got close to the ski lift. No line ups on ski lifts was the first thing I loved about Canada. My phobia of line ups is evident even at school. I’ll do anything to beat the students in the cafeteria and try to be there before them. If I’m late I’d rather have crackers than waiting for food, although I can easily jump the line. Living in a vast country like Canada has its advantages. The population is mostly concentrated alongside US/Canada border and further north you travel the less people you encounter. Less people means less line ups. Maybe, I should move to Nunavut or Nortwest Territories. For now, IKEA’s calling with inevitable line ups.
Nesnáším fronty. Nikdy jsem je nesnášela a snášet nebudu. Když vidím víc než jednoho nebo dva lidi čekající na placení začnu se potit a často to vzdám a odejdu z obchodu. Pochopitelně bez nákupu. Nerada čekám v obchodech na zkoušení oblečení, nerada čekám ve frontě na vlek, a ‘drive-thru’? Na to zapomeňte. Původ problému mohu najít v době, kdy jsme museli, i když ne často, čekat ve frontě na nedostatkové zboží, oblečení a sezónní ovoce. Pamatuji si moc dobře, když mne máma poslala před Vánocemi čekat do fronty na mandarinky a táty do jiného obchodu na něco jiného. Po dvouhodinovém čekání ve frontě na podělané mandarinky jsem se zařekla, že mandarinku už nikdy nesním. Když jsem lyžovala jako dítě s tátou, tak jsem vždy počkala a vetřela se až se přiblížil ke vleku. Žádné fronty na lyžařských vlecích byla první věc pro kterou jsem si Kanadu zamilovala. Moje fóbie z front je evidentní i ve škole. Udělám cokoliv abych tam byla v jídelně před studenty. Pokud dojdu pozdě raději budu jíst crackers než čekat ve frontě, i když mohu frontu přeskočit. Žít v tak rozsáhlé zemi jako je Kanada má své výhody. Většina populace je soustředěna podél kanadsko- americké hranice, a čím dál na sever cestujete tím méně lidí potkáte. Čím méně lidí tím míň front. Možná, že bych se měla přestěhovat do Nunavutu nebo severních teritorií. Prozatím, IKEA volá s nevyhnutelnými frontami.
